PEV Zlín

Česká Kanada 2024

Česká Kanada je oblast na pomezí jižních Čech a západní Moravy a tam mezi Novou Bystřicí, Slavonicemi a Jindřichovým Hradcem je malinkatá víska co Hůrky se jmenuje, a to byl středobod pro naše cyklo toulání.
Ve středu 8.května jsme se všichni přátelé i přátelé přátel sjeli v pěkném penzionu Na Návsi, bývalém hostinci, který se nám stal na pět dní domovem.
Po příjezdu a ubytování jsme v hojném počtu vyrazili na první Slavonickou rundu a jako již tradičně se po pár kilometrech poztráceli, což se nejednou opakovalo. Naše další dny vždy směřovaly do jedné světové strany od naší vísky. Za pěkného počasí a v dobré společnosti jsme projeli, někde protlačili, velkou část této pěkné krajiny, plné lesů, rybníků a skalních útvarů. Abychom také poznali jak se mají v Rakousku, dvakrát jsme projeli jejich krajem. U nejseveršího bodu Rakouska jsme bez povolení překročili hranici a po pár km se vrátili u Staňkovského rybníka Amerikou zpět domů.
Když se vrátím ve vzpomínkách do této liduprázdné krajiny České Kanady, tak si dovoluji tuto cyklo turistickou akci pojmenovat za velmi zdařilou. Jen autor této akce se tam musí vrátit, neb pro starost o vás, co jste tam byli, já tam nebyl. Dovoluji si ocitovat jak popsal tuto romantickou krajinu J.A.Trpák již v roce 1928 „Přehlížíte nejromantičtější koutek české země, vlnící se terén do kopců a tmavých lesních porostů. Díváte se na nesčetné hladiny nejen velkých rybníků, ale hotových jezer, orámovaných hustými lesy. A kamkoliv pohlédnete, všude se lesknou rybníky, široké potoky, točí se řeky, lesnaté kopce řadící se za sebou v nekončící krajině“
Tak to je vše. Zdraví Vás a s pozdravem Naposledy Kalíšek

Album fotek>>>


Setkání na Chladné studni 2024

Letošní setkání jsme vzhledem ke špatným povětrnostním podmínkám přesunuli z 20. 4. na 27. 4. Realita ukázala, že to bylo dobré rozhodnutí. Sluníčko svítilo a začalo se i oteplovat. Jen Dagmar a Jana s Martinem drželi původní termín, neboť o týden později byly v Mořkově hody. Postupně se sešlo 25 členů přátel a jejich přátel. Někteří dorazili na kolech, jiní z různých směrů pěšky. Opékání špekáčků probíhalo v družném hovoru a radosti ze skutečnosti, že jsme se opět setkali s přáteli, s nimiž jsme prožili nejednu pěknou chvíli na našich akcích. Řešili jsme také akce budoucí, hlavně tu nejbližší – Českou Kanadu. Po pěkně stráveném odpoledni v jarní přírodě jsme vyrazili do svých domovů.

Album fotek>>>


Ramsau 2024

Po zkušenostech z minulého roku, kdy byly problémy jak s ubytováním, tak také se sněhem, jsme se rozhodli vyzkoušet lyžování v Rakousku. Volba padla na Ramsau ve Štýrsku, kde avizují 157 km běžeckých stop. Dva dny před naším příjezdem napadlo 40 cm nového sněhu, takže jsme od neděle do středy brázdili upravené stopy v oblasti Ramsau. Ve čtvrtek jsme pak popojeli do 15 km vzdáleného Filzmoos, kde jsme kabinkovou lanovkou vyjeli do výšky 1 600m. Za pěkného slunečného počasí jsme si užívali jak pěknou stopu Rossbrand, tak také výhledů na Dachstein i Schlagmind Tauern na druhé straně hřebene. Úspěšně jsme zdolali nejvyšší bod stopy Rossbrand 1770m. Na páteční odpoledne byl hlášen déšť, takže jsme raději vyrazili pěšky na vycházku do míst v okolí Ramsau, kde nevedly stopy. Sobotní ráno nás přivítalo sluníčko, a proto jsme opět zopakovali stopu ve Filzmoos. Po dešti byla velká hloubková ostrost, takže výhledy byly zase o něco pěknější než ve čtvrtek. Kdo neměl lyže se stoupacím pásem (mohérové, skinové) případně nanogrip, bojoval s mazáním: ve stínu přemrzlý sníh, na sluníčku měkký. V Česku bychom si takové lyžování neužili, proto příští rok opět zopakujeme rakouské Ramsau.

Album fotek>>>


Silvestr 2023

Na silvestrovskou vycházku roku 2023 jsme vykročili po modré značce ze sedla Pindula u Rožnova pod Radhoštěm. Ze sedla Černé hory jsme pokračovali přes Velkou Polan (981 m) až ke kapli na Radhošti (1129 m). Pokochali jsme se výhledy na hřeben Soláně a Veřovických vrchů i města ozářené sluncem v údolí a pokračovali po hřebeni NS Radhošťská ovčí dálnice až k rozcestí Radhošť hřeben, kde jsme odbočili na zelenou značku. U studánky Na sídle jsme přešli na cyklostezku, která nás dovedla k chatě Mír a dále pak do Rožnova. Délka trasy byla 17,2 km, převýšení nahoru 612 m, klesání 763 m. Celou dobu nás provázela dobrá nálada a přípitky na zdraví nejrůznějšího druhu. Počasí nakonec vyšlo celkem dobře a nebýt větru na hřebenu by vycházka vyšla na výbornou.

Album fotek>>>


Vycházka okolím Buchlova

15. 10. 2023 jsme pořádali v rámci akce Týden zdraví za podpory fondu Statutárního města Zlín vycházku okolím Buchlova. Nedělní ráno nás přivítalo poněkud nižší teplotou než bylo v předchozích dnech, ale sluníčko se na nás usmívalo po nočním deštíku. Po prezentaci jsme vyrazili po žluté turistické značce kolem Smraďavky k rozcestí Dlouhá řeka, kde jsme odbočili na naučnou stezku „Putování s Chřibem Chřibákem“ ke Karlově skále, dále pak k rozcestí pod Holým kopcem, kde jsme odbočili na červenou turistickou značku. Na rozcestí u hradu jsme se vydali po žluté turistické značce na Čertovo sedlo, kolem Barborky pak zpět k Buchlovu, kde bylo zajištěno občerstvení pro účastníky vycházky v Hospodě u Špalka. Mírné ceny, velké porce a chutné jídlo lze jen doporučit. Po vydatném občerstvení jsme postupně vyrazili zpět po žluté značce do Buchlovic. Užívali jsme si výhledů na Buchlov i na krajinu, která začínala hýřit barvami, vyhřívali jsme se na podzimním sluníčku. Podařilo se nám získat další příznivce pro pěší turistiku. Poděkování za pěkný den patří nejen organizátorům, ale také Městu Zlín, s jehož podporou se akce mohla uskutečnit.

Album fotek>>>


Gorczanski Park Narodowy v Polsku

Předpověď počasí slibovala pěkné babí léto, takže se dostavilo všech 49 účastníků zájezdu do Gorczanskeho Parku v Polsku. 28. 9. jsme vyrazili od Targoszowa na Leskowice a dále na Gróň Jana Pawla II. a zpět k místu startu. Autobus nás dovezl do lázeňského městečka Rabka-Zdroj, kde jsme byli ubytování v penzionu Ela. Následující den nás provázelo sluníčko a teplé počasí na Luboň Wieliki, po žluté kolem skal až k vyhlídce na Polazakowce a do Rabky-Zdroj. V sobotu nás přivítala zamračená obloha, takže jsme zvolili zkrácenou vycházku z Gronkowa na Kotelnicu. Otevřely se nám překrásné výhledy na hřebeny Tater. Po sjezdovce jsme sešli do termálů v Banii. Několika hodinová koupel všem prospěla a v neděli jsme pak opět mohli vyrazit na perličku celé akce – přechod přes Sokolici na Trzy Koruny s dechberoucími výhledy na meandry Dunajce. Také louky nad Czorsztyněm byly malebné. Večerní procházka parky v Rabce Zdroj vyvrcholila zpívajícím Vodním světem s barevnou produkcí vodotrysků. V pondělí jsme se projeli na lodi po Czorsztynském jezeře lemovaném dvěma hrady. Babí léto, kouzelná příroda, pěkné ubytování s pestrou a dobrou polopenzí přispěly k spokojenosti všech účastníků. Jedinou smutnou příhodou byl úraz v podobě zlomené nohy Sylvie.

Album fotek>>>


Apuseni pěšky i na kole

V srpnu se zúčastnilo 8 členů zlínské sekce zájezdu do rumunského pohoří Apuseni. Toto krasové pohoří, kde je i několik jeskyní, jsme projeli na kole. Zpestření poskytly dvě jeskyně, které jsme si prošli. První přejezd z vesničky Stâna de Vale se mohl klidně řadit svou obtížností do kategorie MTB. Po ubytování v překrásném prostředí kempu ve vesnici Padiş, kde jsme byli ubytovaní po celo dobu pobytu, se další dny trasy už přesunuly do mírnější obtížnosti. V tomto malém, ale pěkném pohoří jsme jízdu na kole kombinovali s pěšími okruhy k zajimavým místům, kde to na kole nebylo možné. V této oblasti bylo vidět, že na rozdíl od loňské Transilvánie, je tato oblast více zapomenutým koutem Rumunska. Na druhou stranu absence civilizačnído ruchu přidávala oblasti na atraktivitě tohoto rumunského koutu. Ubytování bylo v chatkách vybavených sprchami a s polopenzí v místní restauraci. Trasy vedly převážně kamenitými cestami, po lukách s pěknými výhledy i údolími podél potoků a řek. Přestože tento zájezd nepatři na vrchol toho, co jsme na Balkáně absolvovali, tak to byl zajimavý a vydařený zájezd a díky prostoupeným jeskyním jsme poznali zase něco nového.

Album fotek>>>


Moravské Toskánsko

Ahoj všichni, kdo jste se zůčastnil moji poslední květnové cykloturistické výpravy Moravským Toskánskem. Neb v nejlepším se má přestat, ale i ti, co jen tyto řádky budou číst. Pro hodnocení by tato věta stačila, ale pokusím se ji rozvinout. Třicátá cykloturistická výprava po vlastech českých a moravských byla připravena s nádechem exotiky v Moravském Toskánsku v kraji Slovácka do míst kolem Kyjova. Rozkošný a čarovný kraj, pln dobrého vína, dalekých výhledů, nasycen žlutí v jasu slunečním. Již tradiční květnová cyklistika proběhla od 4.5. do 8.5. 2023 a přijelo nás dvacetčtyři členů i nečlenů - přátel. Ubytování jsme měli zajištěné v pěkném penzionu Stařa na okraji Mistřína. Jaký to příhodný název k našemu složení a v penzionu Oříšek. Pro každý den byla předem nachystána jedna cesta krajinou Kyjovska. Ve čtvrtek po příjezdu jsme vyjeli na sever do Ždánického lesa a pod křídly Kamily projeli přes Bukovanský mlýn asi nejtežší z připravených cest. V pátek nás cesta zavedla na východ od našeho ubytování. Den započal projetím kelčanských vinných sklepů a přelíznutím místního Tramínu a tak další cesta přes Vracov byla o to veselejší. Přes váté písky jsme projeli kol Žižkova dubu a přes Ratíškovice po bývalé železnici do Milotic a domů. Jen pár lidem krajina tak učarovala, že skončili před Hodonínem. V sobotu jsme cestu směřovali na jih. Kolem Jarohněvského rybníka, kde je ptačí rezervace, projeli jsme moravskou saharou, přes rybníky do Mutěnic a Dubňanské búdy zpět do lůna našeho domácího vinného sklepu. Neděle, tento den nás zavál na západní část Slovácka do otevřené krajiny kolem Hovoran a Čejkovic. Z výše položených míst bylo možné přehlédnout od Karpat, Pálavy, Buchlova až po Hostýnské hory. Pondělí, sic krátká, ale velmi poučná vyjížďka. Nad obcí Kostelec nám pan Polášek domluvil vlastivědnou, zeměpisnou, botanickou a přírodopisnou přednášku. To byla hezká tečka za krásným pobytem na Slovácku. Ač předpověď na prodloužený víkend slibovala deštivo, našemu kraji se deštivo vyhnulo a slunce nás provázelo přes vinice, lesy a rybníky. Na závěr bych vám všem chtěl poděkovat, že jste se mnou po těch třicet let vydrželi všechny ty potoky, brody, schody, žebříky a jiné útrapy. Jsou v životě okamžiky na něž se nedá zapomenout a jsem rád, že pár těchto okamžiků jsem vám mohl při našich cestách nabídnout. Zdraví vás Kalíšek.

Album fotek>>>


Setkání na Chladné studni

V sobotu 22. 4. 2023 nás probudila blankytně modrá obloha, což slibovalo pěkný den. Od 13. hodiny odpolední se postupně začali trousit členové Spolku PEV Zlín a jejich přátelé.  Někteří vyrazili pěšky, jiní na kole. Opékání špekáčků probíhalo v družném hovoru a radosti ze skutečnosti, že jsme se opět setkali s přáteli, s nimiž jsme prožili nejednu pěknou chvíli na našich akcích. Řešili jsme také akce budoucí, hlavně tu nejbližší – Moravské Toskánsko. Před 16. hodinou odpolední se začínalo chladit, a tak jsme se postupně rozešli do svých domovů. Dva opozdilci dorazili na Chladnou studnu až poté, co jsme se rozešli. Snad jim to příště vyjde lépe.

Album fotek>>>


Šumava 2023

Letošní pobyt na Kvildě se zkomplikoval hned v počátku zrušením ubytování ve Ski Penzionu Kvilda pro 8 účastníků, kteří nalezli útočiště v Nových Hutích v penzionu Tetřívek. Dalších 12 osob se úspěšně zabydlilo v penzionu Faustin na Kvildě. Sněhové podmínky nebyly nijak vynikající. „Únor bílý, pole sílí,“ dnes už neplatí. Využívali jsme běžecké tratě z Modravy na Březník, okolí Černé hory. Jinak jsme pěšky navštívili Churáňov, vlčí výběh a Klostermannovu vyhlídku u Srní, Čeňkovu pilu, prošli se kolem Vydry. Setkání několika členů obou skupinek proběhlo ve vyhlášené pekárně na Kvildě. Ochlazení a nový sníh začal padat až v den našeho odjezdu, což nás přece jen zamrzelo. Na přírodu a její vrtochy jsme přece jen krátcí.

Album fotek>>>


Silvestr 2022

V devět hodin se sešlo na parkovišti před chatou Lopata 11 účastníků. Počasí neslibovalo žádné krásné výhledy a mírný déšť, který se spustil, naštěstí brzy ustal. I tak optimistická nálada podpořená nějakou štamprlkou nám vydržela po celou dobu výletu. Po příchodu na Velký Lopeník nás zahřál výborný guláš a svařené víno. Občerstvení bylo zadarmo a podávalo se na dvou místech. Po našem nasycení, jako by se nasytilo i počasí a mraky se zázrakem roztrhaly. Z rozhledny na Velkém Lopeníku se otevřely výhledy na Velkou Javorinu a bylo vidět i na Moravu. Ze Slovenska toho moc vidět nebylo. Cesta zpět opět proběhla v dobré náladě. Skutečnost, že jsme se na parkovišti nemohli dlouho rozloučit, svědčí o spokojenosti s vycházkou. Bylo to pěkné rozloučení s turistikou v roce 2022.

Album fotek>>>


Podzimní vycházka přes Lačnovské skály

15. 10. 2022 jsme pořádali v rámci akce Týden zdraví za podpory fondu Statutárního města Zlín vycházku přes Lačnovské skály. Sobotní ráno nás přivítalo teplotou lehce nad nulou a zataženou oblohou. Přesto se sešlo 53 milovníků podzimní přírody ve věkovém rozmezí od 4 do 75 let. Svižným tempem jsme vystoupali nad Čertovy skály, odkud jsme se kochali výhledy na údolí. Pokračovali jsme po naučné stezce Vařákovy paseky, podívali jsme se ke studánce a pokračovali na odbočku k Dolním lačnovským skalám, dále pak na žlutou značku k Horním lačnovským skalám. Patří k velmi zajímavému skalnímu útvaru, který určitě stojí za zhlédnutí. Po krátké přestávce jsme po žluté značce pokračovali až k odbočce na cyklostezku č. 6117 a u samoty Mužíkov pak k odbočce na neznačenou cestu, která nás dovedla do cíle v Penzionu Čertovy skály. Zde bylo pro účastníky vycházky zajištěno občerstvení. Po dlouhé době byl po zdařilé rekonstrukci penzion otevřen, a tak jsme si mohli při družné konverzaci užívat výhledů na Čertovy skály. Mnozí účastníci přicházeli do cíle obtěžkáni taškami s houbami, kterých bylo v lesích velké množství. I když se letos na nás neusmálo sluníčko, prožili jsme pěkný den mezi přáteli turistiky a rozcházeli se s pocitem, že jsme udělali něco pro své zdraví.

Album fotek>>>


Malá Fatra, Tatry, Polsko a Chočské vrchy

V soboru 24. září jsme vyjeli v počtu 41 osob k Šůtovu. Cílem naší cesty toho dne byl Šůtovský vodopád . Obešli jsme také Kraľovanské jezero, kde se koupalo několik otužilců. Dále jsme pokračovali na Kraľovanský meander a pokochali se výhledy na Váh. Ze Šůtova jsme odjeli na Habovku, kde bylo zajištěno ubytování v penzionu Monika. Následující den nás přivítal sluníčkem, a proto jsme vyrazili na túru z Chocholova na hřeben  na Ostrysz a dále na Gubalowku a do Zakopaného. Naší pozornosti neušla rozsáhlá výstavba velmi pěkných dřevěnic ani rozlehlé tržiště s regionálními produkty na Gubalowce. Hojně jsme si užívali výhledů na zasněžené Roháče. Pondělní ráno nás přivítalo deštíkem. Ani předpověď nebyla příliš příznivá. Jeli jsme tedy do Chocholova do termálů. Ti, kteří nehodlali strávit v termálech celý den, vyrazili po třech hodinách louhování na túru přes Vyšné Diely, kolem rozhleden do Oravice. Škoda, že řada pěkných cest v lesích byla rozježděna čtyřkolkami. V úterý nás autobus odvezl do Oravice odkud jsme vyšli na Skorušinu, Mikulovku, Javorkovou a do Habovky. Někteří neodolali spoustě pěkných hříbků a podlehli houbařské vášni. Poslední den vyrazila skupinka z Jasenové na vrchol Choče, ostatní volili mírnější variantu a odbočili na Soliská, odkud se otevíral pěkný výhled do údolí a na skály. Všichni jsme se sešli ve Valaské Dubové, odkud jsme pokračovali autobusem k domovu. Nelze se nezmínit o pěkném ubytování i nadstandartní polopenzi poskytované Pilarčíkovými z penzionu Monika.

Album fotek>>>


Žimrovice na kole

Pátého května jsme se setkali v Žimrovicích v Areálu Dobré Pohody. Po jedenácté hodině jsme za slunného počasí vyrazili na trasu přes Anino údolí, kolem bývalého břidlicového lomu do Jánských Koupelí. Velmi smutný byl pohled na totálně zdevastované bývalé Jánské lázně. Pět odvážlivců zvolilo trasu přes červenou značku. Dorazili do Jánských Koupelí za ostatními plni dojmů z přenášení kol a občas i nějaké ta odřeninka se našla. Společně jsme pokračovali kolem Kružberské přehrady přes Štáblovice do Žimrovic. Následující den nás přivítal podmračnou oblohou. Cestou na Včelí hrad občas i mrholilo. V Hradci nad Moravicí jsme si prohlídli kousek parku u Bílého zámku a pokračovali přes Panský mlýn do Opavy. Zpět pak přes zámecký park v Hradci nad Moravicí k Bezručově vyhlídce. Sobotní ráno nás přivítalo deštivou oblohou. Vyrazili jsme tedy pěšky do zámeckého parku v Hradci nad Moravicí, kolem Kajlovského rybníku na Kalvárii. Sluníčko se vyklubalo z mraků, a tak jsme odpoledne opět mohli vyrazit na kola přes Žabí údolí. V neděli pak jen krátký výlet přes Včelí hrad k Oboře Jelenice, která je bohužel uzavřena. Odtud k brodu přes Moravici. Našli se dva odvážlivci, kteří úspěšně otestovali brod. Ostatní dali přednost cyklostezce. Poznali jsme zase pěkný kousek naší vlasti. Kouzelná byla příroda se svou úžasnou jarní zelení a romantická zákoutí říčky Moravice.

Album fotek>>>


Mazurská jezera

Tak letos jsme navštívili naše severní sousedy a prohlédli jsme si Mazurská jezera v Polsku. Autobus s cyklovlekem nás dovezl do kempu Elixír, poblíž města Gižycka. Tady jsme měli základnu po celou dobu pobytu, takže odpadlo balení a stavění stanů. S kempem jsme byli velice spokojeni, přestože byl o něco dražší. Sociální zařízení bylo pěkné a čistota na jedničku. Také vstřícnost personálu byla vynikající. Vyjížděli jsme přímo z kempu na kole, nebo nás autobus odvezl na vzdálenější lokality. Jednou jsme využili místní lodní linku do Mikolajek a odtud jsme se vraceli na kolách. Toto byla dobrá volba, protože jsme z vodní hladiny teprve poznali rozlehlost vodní soustavy jezer, propojených vodními kanály. Hlavní skupina, čítající kolem 15 účastníku, projela úspěšně naplánované cíle. Kromně přírodních zajimavostí, byly k vidění i historické památky a také stavby z druhé světové války. Další skupinu tvořili rodiče s dětmi. Ostatní účastníci se rozdělili do menších skupin. Kladně musím hodnotit i jídlo, které bylo výborné zejména v taverně u Farija v Rucianě Nidě. Osvěžující bylo i koupání a teplota vody nás všechny příjemně překvapila. Večerní pohodové posezení při vínečku nám zpestřil táborák s opékáním špekáčků. Chyběla jen kytara, kterou nahradilo bzučení komárů, což byla jediná záporná věc na této akci.

Album fotek>>>


Norskem až na Lofoty

Sice až napotřetí, ale přece jen, se podařilo uskutečnit zájezd do Norska. Tento zájezd je v dějinách klubu asi nejnáročnější vůbec. Je potřeba skloubit dlouhou cestu autobusem, trajekty i severské počasí. Ukázalo se, že přejezdy nebyly tak obtížné, snad proto, že každý byl na dlouhou cestu připraven. Nejdelší přejezdy jsme absolvovali v noci. Cestu na Lofoty dělily atraktivní zastávky. První byly křídové útesy v Dánsku na ostrově Món. Následovala prohlídka Osla, túra v parku Rondane a již tu byl trajekt na Lofoty. Dlouhá cesta stála zato. Lofoty jsou překrásná oblast Norska. Vysoké skalní štíty, které se zdvíhají od moře, umocněné severskou polohou působí opravdu velkolepě, přestože nevynikají velkou nadmořskou výškou. Zde absolvujeme třídenní trek, případně ti co chodí nalehko, jdou jednodenní výlety. Následují prohlídky rybářských městeček A, Hamnoya a Nusfjord. Malebné mista s rybářskými loděmi, sušírnami ryb, výhledy na fjordy se skálami a obchůdky se suvenýry. Při cestě do Narviku se ještě projdeme skalnatým pobřežím s výhledy na moře. Z Narviku pokračujeme přes polární kruh do parku Rago. Opět krásná celodenní túra po skalnatém náhorním platu s jezery a vodopády připomínající aljašskou krajinu. Zastávka v Trondheimu, bývalém hlavním městě Norska s katedrálou, pevností a dalšími zajimavostmi zpestřila další cestu. Ta končí snad nejznámějším místem Norska - Trolí stěnou a Trolími schody. Pohled shora do Trolí stěny působí monumentálně. Tato stěna, místy převislá, je rájem horolezců. Škoda, že další přejezd absolvujeme v dešti a známý Geiranger fjord vidíme jen za clonou deště. Také plavba po tomto fjordu nemá cenu. Zato jezero Gjende nás odměnilo slunečným počasím. Přechod po hřebeni Besseggen si užíváme. Výhledy na jezero, okolní štíty a ledovce zatraktivní lezecká pasáž v pěkné skále. Sestup do kempu, ranní odjezd směr Ystadt, trajekt do Polska a cesta přes Německo zpět domů. Byl to překrásný zájezd plný dojmů a zážitků, na který se bude pěkně vzpomínat.

Album fotek>>>


Provence

V roce 2013 jsme poprve zařadili do kalendáře akcí cyklistický zájezd. Do francouzké Provence se organizování ujala Lenka Velísková, která tuto oblast v minulosti navštívila. Zájezd byl rozdělen do tří částí. Oblast Verdon, oblast kolem Aptu a přímořské Calanques. Oblast kolem kaňonu Verdon, mimochodem podle názorů účastníků nejen nejznámější, ale i nejkrásnější, jsme projeli nejprve po vyhlídkové silnici a kochali se nádhernými pohledy seshora. Další den nás čekala pěší túra kaňonem po stezce Sentier Martel. Stezka vedená nad řekou Verdon prochází místy vysekanými tunely a končící výstupem na parkoviště Chalet de la Maline. Volnější den u jezera Lac de st. Croix jseme využili k vyjížďce do městečka Moustiers a na náhorní rovinu nad jezero, kde jsme viděli nejkrásnější levandulové pole za celý zájezd. Odpoledne opět kaňon Verdon, tentokrát z ústí řeky Verdon kde jsme se dostali na lodích. Další část patřila oblasti kolem městečka Apt a známému Avignonu. V této oblasti leží taky známá lezecká oblast Buoux. Tady jsme poznali malebné provensálské vesničky jako Castellet, Saigon, Bonieux, rozházené po vrcholcích i v údolí. Zajímavá byla taky trasa přes Roussillon - okrové pyramidy, Gordes - trhy s místními produkty, Fontaine de Vaucluse - s malebnou promenádou. Cyklistickou lahůdkou byl výjezd na vrchol Mnot Ventoux s převýšením 1400m a délkou 26km. Tento vrchol je jeden z nejtěžších výjezdů Tour de France. Z jeho vrcholu, připomínající měsíční krajinu, je pěkný rozhled do všech stran. Tady všude na nás dýchala atmosféra blížícího se závodu. Některé účastníky nelákal dlouhý výjezd na vrchol Ventouxu a dali přednost soutězce Nesque. Další den následoval přejezd do městečka Cassis nedaleko Marseille. Při přejezdu patřila zastávka městečku Aix-en-Provence - města fontán. Bohužel na plánovaný akvadukt Roquefavour se autobusem nedalo dostat. Městečko Cassis leží v srdci známé oblasti Calanques. Tyto přímořské útvary bylo možné poznat hned další den. Z horské silnici Route des Cretes z Cassis do La Ciotat. Po zdolání krutého stoupání nás čeká náhorní rovina. Odměnou nám jsou pohledy na mořskou hladinu a útesy kolem pobřeží. La Calanque de figueroles nás čekají po sjezdu do La Ciotat. Poslední den před odjezdem podnikáme ještě plavbu lodí kolem útesů směrem k Marseille. Koupání v moři, naložit kola a odjezd k domovu. Adieu krásná Provence.

Album fotek>>>